Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek


Boby Farma Štěkot

Pyrenejský ovčák s dlouhou srstí v obličeji

* 14.07.1996

Zkoušky: ZOP, V1, LA1

 

 

 

 

Na tohle plemeno vlastně přišla mamka, i když jí víc zaujal krátkosrstý typ pyrenejáka, ale takový v ČR tenkrát nebyl a mám dojem, že tomu tak je i nadále. Jednoho dne jsme našli inzerát, tak jsme se jeli nezávazně podívat, jakže to plemeno vlastně vypadá ve skutečnosti.

Tato návštěva sice nesplnila očekávání…mamce se nelíbilo ani chování matky Bobeše ani jednání chovatelky, ale jelikož mě bylo deset a chtěla jsem za každou cenu štěňátko, vezli jsme si tříapůlměsíční Bobuli domů.

Začátky nebyly jednoduché…Byl ze všeho strašně vystrašený a vše s nim bylo složité a chybějící socializaci u chovatelky jsme možná dohnali až teď…v jeho 12ti letech.

Pokoušeli jsme se o agility…začátky vypadaly asi tak, že jsem běžela po parkuru  a Bobeš běhal kolem rozhodčího a štěkal…a nebo pro změnu bylo kolem moc diváku a neběžel vůbec, ale pár běhů se nám i povedlo (většinou na dvoudenních závodech, kdy první den byl naprosté fiasko a druhý den jsme měli čisté běhy) a jedničky máme. Ale tohle všechno je už strašně dávno a je to i dlouhá doba co jsme toho nechali…především kvůli DKK 3/3, vim že teď už jsou na to jiné názory, ale tenkrát se o tom moc nemluvilo a hlavně si myslim, že ho ty nohy i bolely…přece jen nikdy neběhal naplno a do skoků se mu taky nadvakrát nechtělo.

Co se záchranařiny týče…tak tam jsem se na to spíš vykašlala já…přece jen jsem byla mladý tvrdohlavý tele a jelikož se Bobeš figuranta většinou bál a ani k němu nechtěl jít, vše jsem strašně brzo vzdala…možná bychom to dotáhli dál…ale takovéhle kdyby nemá cenu řešit J

Takže nakonec jediný co jsme dokázali je ZOP, ale vzhledem k počasí, které tenkrát bylo (lilo jak z konve), je i tohle úspěch.

Takže tohle je naše né moc slavná historie a teď si užívá důchodu a ač se tomu občas brání, tak Csokiho začíná mít rád a občas ho na procházkách „prožene“ jestli se tomu v jeho podání dá tak řikat

 

Obrazek