Jdi na obsah Jdi na menu
 


Taktické cvičení IZS Královéhradeckého kraje

6. 10. 2010
Taktické cvičení IZS Královéhradeckého kraje

 

18. 6. 2010 Rybná nad Zdobnicí


- noční cvičení, z pohledu navigátora

Předmětem cvičení byla modelová situace, při které došlo k zaplavení tábora a bylo nezbytné osoby evakuovat. Během evakuace se však několik lidí rozprchlo po lese a bylo nutné vyhlásit pátrání.

Po příjezdu do základního tábora, jsem byla přidělena jako navigátor policejnímu psovodovi. Dostali jsme funkci záložního týmu a prozatím setrvali na základně, netrvalo však dlouho a byli jsme povoláni do terénu, abychom propátrali neprostupný prostor, který vynechala rojnice.

Dostala jsem vytištěnou mapu okolí s vyznačeným terénem. GPS jsem neměla k dispozici, takže zásadní bylo vůbec najít náš terén. To se nám zanedlouho povedlo a zjistili jsme, že nám byl přidělen velmi hustý a téměř neprostupný terén ve svahu. Bylo mi jasné, že bez GPS a v noci nebude vůbec lehké se v takovém terénu orientovat a zároveň mít představu o vykrytém terénu.

První trasou jsme se vydali po hranici do kopce a psovod zvolil taktiku revírování (vysílal psa do terénu). Zhruba prvních 15min pes pracoval dobře, ale tento styl práce ho velmi brzy vysílil a jeho výkonnost postupně klesala. Při postupu podél horní hranice, se psovod ještě stále pokoušel vysílat psa do terénu, ale jeho revíry už neměly dostatečnou hloubku. Dále nezbývalo nic jiného, než se pustit napříč terénem a celý ho prochodit. Musela jsem dávat pozor, kam šlapu, po kluzkých kamenech a přes větve hustě nasázených mladých jehličnanů, nebylo lehké se pohybovat. Zároveň hlídat psovoda, aby aspoň trochu držel trasu a navrch mít přehled o pokrytém terénu, byl skoro nadlidský výkon. Naštěstí jsme asi po 45min hledání hlásili nalezenou osobu a vraceli se s ní do základního tábora.

Tady jsem se přesvědčila, jaká výhoda našich psů spočívá ve specializaci jen na jeden obor, kterým je právě plošné vyhledání. Naši psi nemusí projít všestranným výcvikem (jako jsou třeba obrany apod.) a máme více času psy připravovat na dlouhodobou práci v terénu a pilovat schopnosti navětření pachu osoby na co největší vzdálenost (za daných pachových podmínek). Učíme psy pracovat samostatně a zbytečně je nevysíláme (ale samozřejmě i takovou práci musí znát a občas je nezbytné ji použít), pes se tak rychle neunaví a vydrží pracovat delší dobu.

Musím poděkovat V. Makešovi za pozvání členů SZBK PK, byla to velmi povedená akce a přinesla mě i ostatním účastníkům mnoho cenných zkušeností.